Tagy

TAG 0.1 - Vzpomínkový

7. července 2014 v 10:21 | Denisa Vargová - 16 let
Obrovský pozdrav všem, kteří se právě zavítali na můj blog a s velkou pravděpodobností teď čtou tento článek. Po velmi dlouhé době si dnes budete moci přečíst článek, ve kterém se o mně dovíte opět něco více, protože se jedná o vzpomínkový TAG, do kterého mě nominovala Verča, jejíž blog naleznete po kliknutí na její jméno. V těchto odpovědích budete moci najít kousek mého dětství a jsem si téměř jistá, že se u některých odpovědí doopravdy zasmějete. Vydávám jej právě dnes z jednoho prostého důvodu. Dnes je to totiž přesných sedmnáct let od mého narození. Dále nominuji Ivet, Sabí a Lucy0077. Takže nebudu už zbytečně zdržovat a jdeme na to.

1) Ve kterém roce, jsi se narodila?
Na svět jsem se dostala přesně 7. července roku 1997

2) Máš nějaké fotky z doby, kdy jsi byla mladší?
Mám jich doopravdy mnoho a v průběhu článku jich pár můžete zhlédnout.

3) Na kterých TV pořadech jsi vyrostla?
Já moc TV pořady nesledovala, protože mojí úchylkou byly reklamy, které jsem znala všechny nazpaměť. Ale jinak jsem vyrůstala na pohádkách, jako byl Tom a Jerry, Bob a bobek a Pokémoni.

4) Čím jsi chtěl být, až vyrosteš? A pořád tím chceš být?

Když jsem byla malá, tak jsem měla hrozně zkreslenou představu o budoucnosti, takže mým snem bylo stát se princeznou, malířkou nebo krasobruslařkou. Dnes, když je mi sedmnáct, mám poněkud jiné mínění. Uvažuju nad právničinou, ale také mě například láká ortodoncie. Nemám však přesnou představu o tom, jaká budoucnost bude a co mě překvapí.

5) Ukaž video, když jsi byla mladší.
Všechna videa mám bohužel na DVD disku, takže je zde nepřidám.

6) Jaké byly tvé oblíbené hračky na hraní?
Jako malá jsem si častokrát hrávala převážně s autíčky a vojáčky. Byla to moje droga, ale postupem času, jak jsme rostla, tak jsem si zamilovala panenky Barbie.

7) Jaký nejtrapnější zážitek si pamatuješ?
Když jsem byla ve školce, tak k nám jednou přišli lidé, které jsme neznali, a kteří pracovali na nějakém článku do novin. Hodně nás fotili a sledovali nás snad celý den. Jak se chováme, co děláme, jestli pravidelně jíme, jak moc jsme chytří a obhlíželi plno dalších věcí. Po několika týdnech se v novinách objevil článek, o kterém nás informovala naše školka. Byla jsem s rodiči vážně hodně natěšená a především zvědavá, jakou fotografii si pan fotograf vybral. Když však moji rodiče fotku viděli, tak se museli smát. Všichni se na fotce nádherně tvářili a usmívali se, jen Deniska měla oba prsty v nose a tvářila se, jako nenávistné prase. Co na to říct, byla jsem legenda už od malička.

8) Přečti něco, co jsi psala ve školce.
Bohužel u sebe už nic ze školky nemám.

9) Tři písničky, které jsi milovala, když jsi byla malá?
Byla jsem šíleným zastáncem dětské zpěvačky Inky Rybářové, takže mezi mé oblíbené písničky se řadily všechny od ní. Především to byla skladba s názvem Pramínek, protože jsme na ni tancovali v klubu, který jsem navštěvovala od svých třech let. Potom určitě Večerníček od skupiny Maxim Turbulenc a také všechny písničky z filmu Ať žijí duchové. Hudební vkus mě prostě doprovázel od mého raného dětství.

Pramínek:
Večerníček:
Den je slunečný:

10) Jaký nejsměšnější oblek jsi měla, když jsi byla malá?
Já nemám sebemenší tušení, co je to za převlek. Posuďte to sami a vaše názory mi napište do komentářů.

11) Nějaká zábavná příhoda, která se ti stala, když jsi byla malá?
Upozorňuji všechny, že tento obsah není vhodný pro děti a mladistvé! Když jsem byla malá, tak můj tatínek hrozně rád chodil na záchod a nechával si přitom otevřené dveře. Vzhledem k té okolnosti, že jsem byla šíleně iniciativní dítě, tak jsem se jednou rozhodla, že ho překvapím. Takže jsem mu vtrhla na ten záchod, chytila ho za jeho "šourka" a zakřičela přes celý byt, že mu pomůžu s vyčůráním se. To je asi důvod, proč teď chodí na záchod a zavírá si při tom dveře.

12) Jsou některé věci, které máš od dětství do teď?
Určitě se najde ve sklepě hodně knih, které jsem četla, když jsem byla malinká a bylo mi asi pět (byla jsem génius, uměla jsem v pěti letech číst, psát i počítat). Taky mám ve své skříni vystaveno několik plyšáků, které mám už od úplného narození, a co bych to byla za správnou holčičku, kdyby mi na skříni neseděla moje panenka Chouchou.

13) Něco divného, co jsi dělala, když jsi byla dítě?
Když mi byly asi tři roky, tak jsem dostala na narozeniny kostky a byla jsem na nich prakticky závislá. Hrála jsem si s nimi snad každý den, stavěla z nich komíny, ohrádky pro Barbie panenky a dělala jsem s nimi mnoho dalších věcí. Nejvtipnější a nejdivnější věcí, kterou jsem s nimi dělala, byla ta, že jsem si je strkala do kalhotek, takže jsem při tom vypadala, jako dnešní swageři, kteří mají kalhoty až pod kolena. Dnes, když je mamka s její kamarádkou někde na kafi, tak její otázka, na kterou se nikdy nezapomene zeptat je: "Jak se má Denda? Pořád si strká kostky do kalhotek?"

14) Nejstrašidelnější věc, jaká se ti kdy stala?
Když mi bylo asi šest let, tak jsem měla kamarádku, která bydlela asi o dva vchody ode mě. Hodně často jsme spolu chodily ven a naší největší zálibou pro nás bylo chytání kobylek. Jednou jsme spolu byly na louce a soutěžily jsme v tom, kdo chytí větší kobylku. Nakonec se to povedlo mi a já, jakožto správná dcera, jsem ji musela jít ukázat mamce. Přišla jsem tedy domů, a vzhledem k tomu, že jsem měla hrozný strach, že by mi moje kobylka utekla, tak jsem zůstala stát pouze na chodbě. Mamka, i přes veškerý její strach, mě pochválila, že jsem šikovná, že jsem takovou kobylku chytla, ale v zápětí mě poslala pryč se slovy, že se bojí. Odešla jsem tedy i se svou kamarádkou před náš panelový dům a řekla jsem si, že kobylku pustím. Otevřela jsem tedy svou krabičku od másla Perla a k mému údivu kobylka v krabičce nebyla. Nevěděla jsem, kam utekla, ale v průběhu dne se mi celá tato historka vytratila z hlavy. Večer, když jsem ležela v posteli a ukládala se k hlubokému spánku, tak jsem na svém stropě viděla něco, co mi úplně vyrazilo dech. Začala jsem šíleně křičet, a když táta rozsvítil světlo, tak jsme všichni zjistili, že mi na stropě skáče kobylka. Táta ji, jako správný chlapák, sundal a já mohla v klidu pokračovat ve svém spaní.

15) Jaký svět byl před tím, a jaký je dnes?
Já nevím. Na tuhle otázku se vážně těžko odpovídá. Všechno má své pro a proti, stejně tak, jako měla má minulost i přítomnost své klady a zápory. Jsem spokojená se vším. Nemám si na co stěžovat. Zažila jsem bolest, radost, lásku a to ve všech těchto obdobích. Jsem šťastná a prožívám každou chvíli tehdy, kdy můžu a nezáleží mi přitom na tom, jestli to bylo před šestnácti lety, nebo je to dnes. Žiju život na plno.
 
 

Reklama