Kresba 0.1

3. září 2014 v 18:26 | Denisa Vargová - 17 let
Aloha všem! Je to teprve nedávno, co jsem se rozhodla, že se pokusím o to něco nakreslit. Vzhledem k tomu, že jsem prakticky nikdy neuměla nic vystínovat a kresba taky nebyla zrovna mým koníčkem, tak jsem z toho měla strach, a co nejvíce jsem se snažila to oddalovat. Nakonec jsem se však překonala a vyzkoušela jsem nakreslit portrét mé kdysi milované teď po její obrovské změně už ne tak oblíbené zpěvačky - Miley Cyrus. Co se týče těch očí na obrázku, tak jsem je ještě trochu předělala, protože se mi nelíbily, takže portrét teď vypadá malinko jinak. To stejné, co se týkalo prstů na rukou, ale to už posuďte sami.

Vážně moc ráda bych se s vámi o můj výtvor podělila a chtěla bych znát vaše názory, protože bych taky ráda věděla. jestli v tom pokračovat nebo ne. Ve své galerii mám ještě další dva obrázky, které vám zde nahraji v brzkých dnech také. Bude se jednat o portréty dvou fotbalistů - Alexise Sancheze a Christiana Ronalda. Každý z těchto výtvorů byl určen pro někoho, takže mé obrázky byly již rozdány. Těším se tedy na vaše kladné i negativní názory a zatím se mějte nádherně a nešilte ze začátku školního roku.

 

AMIA 0.1

31. srpna 2014 v 19:45 | Denisa Vargová - 17 let |  Život
Konečně je to tady! Pro některé čtenáře, kteří můj blog navštěvují pravidelně, je zde jistě dlouho očekávaný článek a pro ty, kteří jsou zde poprvé nebo zde zavítali jen párkrát, je tady úplná novinka. Po skoro dvou měsících vám zde přináším první a jedinečný díl našeho nového projektu AMIA, který jsme se rozhodli udělat právě pro vás s mou kamarádkou IvetPavlic. Pokud nevíte, o co se jedná, tak na osvěžení paměti stačí kliknout ZDE.

Malou novinkou pro mé čtenáře se teď jistojistě stane to, že od dnešního dne se budou na mém blogu vyskytovat čím dál tím častěji videa. Právě s Ivetkou jsme jich několik natočily a já bych ráda v YouTube pokračovala i sama. Budu se tedy snažit zhruba jednou za měsíc nějaké to video udělat ať už by se jednalo o Haul, Vlog, Challenge nebo třeba Beauty (ale to spíše výjimečně). Nebudu vás tedy již zdržovat a tady máte celé video. Samozřejmě budeme rády za palec nahoru a nějaký ten komentář (nejlépe pozitivní). Takže jdeme na to!

vážně se hrozně omlouvám, že se tam tlemím, jako největší exot, ale nemohla jsem si pomoct

Info 0.3

28. srpna 2014 v 21:58 | Denisa Vargová - 17 let


Po neskutečně dlouhém měsíci prázdnin jsem opět tady. Chtěla bych vás všechny srdečně přivítat u mého nového článku, který bude čistě informativní a především omluvný. Je to sice opět už nějaký ten pátek, co zde na blogu nic nepřibylo, ale objasnění je řekněme jasné. Byly prázdniny a člověk si chtěl užívat. Měsíc srpen jsem měla šíleně nabitý a na blog mi prostě a jednoduše nezbyl čas. Velkou omluvu dlužím všem svým čtenářům.

Každopádně bych vám tedy chtěla objasnit všechny důvody toho, proč jsem na blog neměla vůbec čas. Když jsem před svou dovolenou psala v červenci článek o tom, jak to bude, tak jsem netušila, že nezbude žádný čas. Na přelomu července a srpna jsem totiž byla posledních pár dní s přítelem před dovolenou. On jel potom pracovat a já odjížděla do Chorvatska, takže se vše zkomplikovalo. Myslela jsem, že se totiž uvidíme až po dovolené a nakonec nám to vyšlo ještě před ní, takže jsem neměla možnost přidat nic. Na dovolené v Chorvatsku jsem byla deset dní a i přes to, že jsme měli wifi připojení, tak jsem si tu dovolenou chtěla užít, jak se patří, a proto jsem nic nepřidala. Hned po dovolené za mnou přijel přítel, který tady byl necelý týden a ve čtvrtek 21. se mnou vstával brzy ráno, aby mě mohl doprovodit na vlak, protože jsem mířila za svou nejlepší kamarádkou do Brtnice. Vrátila jsem se předevčírem a musím říct, že už jsem se těšila, až na blog něco přidám. Dnes jsem se tedy odhodlala, že vám zde napíšu, proč jsem byla neaktivní.

No a taky by vás asi zajímalo, jak to bude přes školní rok. Náš rozvrh hodin se letos docela povedl, až na úterní vyučování do čtyř hodin mi vyhovuje. Každopádně vám přesně nemůžu říct, jak to bude. Budu se však snažit už ode dneška přidávat články ob den nebo ob dva. Bude samozřejmě záležet na tom, jak vše bude probíhat ve škole (máme naplánovány už dvě písemky a to školní rok ještě ani nezačal) a do toho nám přibyly taneční, takže jsem musela dnes kupovat ještě boty. Tento školní rok bude tedy hodně nabitý a já doufám, že nevypadnu z toho přidávání. Doufám tedy, že se na články budete těšit, protože mám předpřipravená nějaká videa, dále spoustu fotek a možné se ocitne i nějaká ta recenze a DIY. Mějte se tedy zatím moc hezky a já pevně věřím, že se vám mé články budou opět líbit.
 


Recept 0.1 - Čokoládové muffiny

29. července 2014 v 20:16 | Denisa Vargová - 17 let |  Recepty

Dnes jsem se rozhodla, že zde uveřejním článek, který se na mém blogu ještě nikdy předtím neobjevil. Jedná se o úplně první návod v rubrice RECEPTY, konkrétně půjde o návod na to, jak připravit čokoládové muffiny. Já osobně můžu se stoprocentní jistotou říct, že tento recept je vhodný i pro úplné začátečníky, protože já jedním takovým až do včerejšího dne byla. Nebudu tedy dlouho zrdžovat a my můžeme začít.

Ingredience:
1 vejce
65 g másla
50 g cukru krupice
150 ml mléka
200 g polohrubé mouky
30 g kakaa
10 g čokolády (dle vlastního výběru)
1 balíček prášku do pečiva


Na úplném začátku je pro nás začátečníky důležité, abychom ve všem měli určitý řád. Nachystáme si tedy všechny věci, které budeme k přípravě muffinů potřebovat, v nejlepším případě si navážíme veškeré suroviny a rozdělíme je do barevných misek, abychom mohli všechny ingredience postupně využít.


Vejce, máslo, mléko a cukr vložíme do misky, ve které se snažíme všechno důkladně promíchat. Je možné, že se vám vinou másla vytvoří jisté hrudky, ale vše se v dalším kroku rychle změní. Promíchejme tedy, co nejvíce nám to půjde a jakmile bude začínající těsto vypadat zhruba tak, jak vypadá na obrázku, tak můžeme přidávat další suroviny.


Postupně přidáváme všechny ostatní suroviny, konkrétně mouku, kakao, rozdrobenou čokoládu, kterou doporučuji nastrouhat na libovolné kousky a jeden balíček prášku do pečiva. Vše začneme mixerem pořádně promíchávat. Jakmile v těstě nejsou žádné hrudky, tak můžeme přejít k dalšímu kroku.


Celý náš recept je určený zhruba pro dvanáct košíčků, ale záleží na tom, jak veliké muffiny chcete. Nejvhodnějším řešením bude, když vaše košíčky naplníte zhruba do tří čtvrtin košíčků, ale pokud chcete muffinů více, tak je naplňte pouze do poloviny. Hned, jak jsou všechny z košíčků naplněny, tak troubu nechejte zhruba pět minut předehřát na 180 stupňů a poté muffiny vložte do trouby zhruba na pět až osm minut.


Po dobu, kdy jsou muffiny v troubě si můžete dát krátkou pauzu, ale zhruba po pěti minutách začněte muffiny kontrolovat. Vezměte jakoukoliv jehlici a do muffinu opatrně píchněte. Pokud se vám těsto na jehlici nelepí, tak můžete po vypnutí trouby, pekáč s muffinama opatrně vytáhnout. Nakonec nechejte vše zhruba pět až deset minut vychladnout.


Úplně poslední krok je ze všech nejjednodušší. Postupně vezmete veškeré formičky a opatrně z nich vyklopíte všechny připravené muffiny na talíř. Nakonec vezmete sítko, přes které přesypete trošku cukru na dozdobení. To by bylo zhruba všechno a teď jen doufat, že vám vaše práce bude chutnat.

Photo 2.2

26. července 2014 v 15:08 | Denisa Vargová - 16 let |  Fotografie
Zdravím všechny mé návštěvníky a pevně věřím, že jste všichni natěšeni právě na tento článek. V minulém článku jsem vám psala, že se dnes dočkáte mých fotografií a vzhledem k tomu, že vše je tak, jak má být, tak článek je tady. Doplňuji jen, že všechno oblečení a doplňky, které mám na fotografiích na sobě, budou POPRVÉ popsány na konci článku.

Celé toto focení probíhalo naprosto nenuceně a každá z nás, já i mamča, jsme si to pořádně užily. Já mamince radila, jak správně držet foťák a pózovat a ona mi na oplátku celé focení zpříjemňovala dlouhými debatami, ve kterých jsem s ní mohla probrat naprosto všechno. Před foťákem jsme se obě cítily dost vyrovnaně až na to, že mamča byla vážně nervózní z kolemjdoucích lidí. Zdůvodnila mi to tím, že je divné, aby se v tolika letech fotila v parku na lavičce, jako malá. Každopádně během chvíle z ní veškerý strach opadl a myslím, že výsledky stojí za to.

Já osobně se před foťákem cítím vždycky svá. Nemám sice úplně perfektní postavu na modeling, ale většina lidí z mého okolí tvrdí, že jsem šíleně fotogenický člověk a já jakožto člověk, který miluje, když může fotit nebo když může být focen, tak jsem za tento názor šíleně ráda. Když už se můžu někde nechat pěkně vyfotit, tak do toho dávám všechno. Všechny mé pocity, slova, texty, které se mi honí v hlavě a plno dalšího, může člověk nalézt na mé fotce. Doufám tedy, že si mé fotografie oblíbíte a já už jen čekám na vaše pozitivní i negativní komentáře.


Life 0.3

24. července 2014 v 12:58 | Denisa Vargová - 16 let |  Život
Nadpis článku sice moc nevypovídá o tom, o co se v tomto krátkém textu bude jednat, ale nemám sebemenší tušení do jaké rubriky, bych právě takovýto článek měla zařadit. Jedná se o jistý projekt, o kterém bych vás jen krátce chtěla informovat.

Jistě jste si mohli všichni všimnout, že do menu přibyla jistá ikonka, která se týká nového projektu 2014 na skvělém blogu od jedné úžasné slečny. Tento projekt má za úkol dohromady spojit několik lidí z různých koutů České republiky a jakýmsi způsobem najít nové známosti a utmelit nová přátelství.

Miluju projekty, ve kterých se společně s ostatními blogerkami a blogery z České republiky můžu bavit o milionech věcí a nikdo mě za ně neodsoudí. Všechno je to prostě jen o tom, abychom se seznámili a jakýmsi způsobem si užívali tu naši společnou éru, ve které momentálně všichni žijeme.

Proto bych všechny z vás, kteří milují blogování a jsou pro všechny tyto akce, prosím, abyste se právě do toho projektu zapojili. Těším se, že spolu budeme moci navázat kontakt a společně si nádherně popovídat a vyměnit názory.


Photo 1.6

22. července 2014 v 14:41 | Denisa Vargová - 16 let |  Fotografie
Pro dnešní den přináším pokračování fotografií z mé dovolené, kterou jsem absolvovala se svými rodiči, na Šumavě konkrétně ve vesnici se jménem Kvilda. V dnešním článku můžete vidět fotografie z našeho druhého společného dne v prosluněných Čechách.

Tento den byl ze všech asi nejnáročnější. Vydali jsme se s rodiči na celodenní výlet po okolí, na kterém jsme ušlapali přes nějaký patnáct kilometrů určitě, ale bohužel si konkrétní číslo nepamatuji. Naše procházka vedla přes Horskou Kvildu podél nádherné řeky na Antýgl, ze kterého jsme se později vydali na okružní cestu až zpět na Kvildu. Po celém tomto nádherném dni jsme všichni upadli do postele a vyčerpaní jsme usnuli.


Photo 1.5

20. července 2014 v 13:59 | Denisa Vargová - 16 let |  Fotografie
Zdravím všechny mé milé čtenáře. Je to už nějaká ta doba, co jsem byla s rodiči na výletu na Šumavě konkrétně ve vesničce, která se jmenuje Kvilda. Strávili jsme zde společně čtyři krásné dny a nachodili jsme zde zhruba šedesát kilometrů. Výlet byl poněkud náročný na nohy, ale nesmírně jsme si ho všichni užili a já dvojnásobně, protože jsem měla na nějakou tu dobu pokoj od školy.

Dnešní článek se bude týkat našeho prvního dne. Ráno probíhalo vcelku chaoticky, protože jsme vyjížděli hned brzy a čekalo na nás několik přestupů. Celá cesta, která probíhala chvíli ve vlaku a chvíli v autobuse, se nesmírně táhla a trvala šílených osm hodin možná i trochu více. Na Kvildu jsme dorazili v odpoledních hodinách a jako správní turisti jsme se okamžitě vydali na kratší procházku. Byla by šílená ostuda, kdybychom se jako turisti nevydali k pramenu Vltavy a protože cesta k tomuto pramenu nebyla zas tak moc dlouhá, tak jsme už za dvě hodinky seděli v hospůdce a jako pilné včelky sledovali hokej. Fotografie dodávám do celého článku a doufám, že se vám budou alespoň trošičku líbit.


Photo 1.4

18. července 2014 v 15:43 | Denisa Vargová - 16 let |  Fotografie
Aloha mí milí návštěvníci. Pro dnešní den jsem se rozhodla, že vám zde přidám článek, který bude plně obsažen fotografiemi. Dne 12. července jsem se totiž rozhodla, že půjdu zkusit nafotit mou maminku. Hned po obědě jsem ji tedy lehce nalíčila, aby to fotografiím dodalo nějaký ten efekt, a vyrazily jsme. Strávily jsme společně asi tři hodiny v krásném parku v Ostravě, během kterých jsem měla možnost po dlouhé době okusit jaké to je, fotit osoby a ne krajinu. S fotografiemi jsem v konečném výsledku byla poměrně spokojená. Sama ale vím, že na fotografiích osob musím ještě doopravdy zabrat, protože mám šílený třes v rukou a hodně z fotek bylo rozmazaných. Vybrala jsem tedy ty nejlepší fotky, na kterých se nachází má maminka a v dalším článku, který bude zveřejněn za dva dny, se budou nacházet fotografie, na kterých budete moci zhlédnout mě a budete si moct přečíst, jak jsem se cítila, jako pozérka před svým vlastním fotoaparátem.


Life 0.2

16. července 2014 v 15:30 | Denisa Vargová - 16 let |  Život
Dnes je to nádherných devět dní od té doby, co jsem završila své sedmnácté narozeniny. Každý správný teenager miluje, když si může udělat svou dokonalou oslavu narozenin, ale u mě to tak od předminulého roku není. Na přípravě jsem si tehdy dala dost záležet a nakonec to nedopadlo ani z poloviny tak, jak bych si představovala. Od té doby slavím narozeniny s každým z mých přátel zvlášť, ať mám prostor si s nimi se všemi popovídat o samotě.

Letos jsem narozeniny zatím oslavila jen s rodiči a přítelem, ale i tak to stálo za to. Dárků jsem moc nedostala, ale musím říct, že jsem s nimi spokojená více než kdy jindy a absolutně si nestěžuju, protože tak drahé dárky jako jsem dostala letos, jsem snad nedostala ještě nikdy v životě.

Hrozně moc těžko se to všechno posuzuje, ale největším dárkem pro mě byl asi lístek od tatínka na festival Colours of Ostrava, na který jdu letos úplně poprvé. Jsem poněkud zvědavá, jak všechno bude probíhat, ale jsem i šíleně zklamaná a hned vám objasním proč. Nejspíše zklamu i některé z vás, ale věřte mi, že mě to nenaštvalo o nic méně. Na celém tomto festivalu se nesmí fotit profesionálními a poloprofesionálními fotoaparáty, takže můj Nikon zůstane ležet pěkně doma. Pokusím se alespoň vzít si s sebou svůj Lumix a nafotit něco na něj, ale při vystoupeních hlavních zpěváků se dle všeho nesmí fotit vůbec. Každopádně zpět k mým dárkům. Dalším hodně očekávaným dárkem byly hodinky, které mi koupila maminka. Šíleně dlouhou dobu jsem si nějaké zlaté hodinky přála, a když jsem asi po třech měsících vybírání narazila tady na tyto, tak má volba byla jasná. A poslední dva dárky byly ty od přítele. Jedná se o úplně ultramegamoc boží tričko s ananasy, které jsme společně vybrali v obchodě s názvem Sinsay a dále o náramek, který má na sobě nápis princezna. Přítel mi před dvěma lety, kdy byl do mě zamilovaný, koupil úplně stejný náramek se slovy, miluji tě, ale ten se bohužel už vytahal, a proto ho mám na své poličce. Náramek jsme ale vybírali společně a jsem strašně moc ráda, že u sebe můžu pořád nosit něco, co mi jej bude připomínat. Nebudu vás již zdržovat a přidávám vám zde fotografie.


Kam dál